Co do kanalizace nepatří

  • Tuky a rostlinné oleje za běžné teploty tekuté, v chladné kanalizaci tuhnoucí. Postupně pak vytváří na stěnách potrubí nánosy, které vedou k zacpání kanalizace. Toto se vesměs stává na kanalizačních přípojkách, kde náklady za čištění nese majitel domu.
  • Textilní látky, kosmetické ubrousky, hygienické potřeby, dětské pleny, které se nerozmáčí. Těmito látkami dochází k ucpávání především přípojek, ale i stok a čerpací stanice.
  • Chemické látky, zejména desinfekční a změkčující. Vylévání většího množství koncentrovaných tohoto typu látek může způsobit pěnivost odpadní vody, kdy se zhoršuje přestup kyslíku do vody a zdražuje provoz ČOV. Desinfekční činidla obsahující chlór přímo hubí aktivační kal i ve zcela nízkých koncentracích.
  • Nátěrové hmoty, i ty vodou ředitelné, mohou obsahovat velká množství těžkých kovů – olova, zinku, chromu.
  • Pesticidy. Velmi toxické mohou být i zbytky dalších  přípravků používaných na ochranu rostlin.
  • Léčiva, ty patří jednoznačně do nebezpečného odpadu a nejlépe uděláme, když je vrátíme v lékárně nebo veterinární ordinaci
  • Zbytky potravin – ovoce, slupky z brambor včetně odpadu z kuchyňských drtičů.
  • Pohonné hmoty a veškeré ropné produkty vůbec (mazadla, ředidla, rozpouštědla atd.)
  • Dešťové a drenážní vody – tyto vody  splašky zřeďují a ochlazují, tím opět provoz čističky zdražují.

Při dodržení  hospodaření s látkami zde uvedenými  je předpoklad pro to, že provoz  kanalizace a ČOV bude bezporuchový a hospodárný.  Je potřeba si uvědomit, že výpadek nekázní producentů odpadních vod může být způsoben během několika minut, ale nastartování čističky do plného chodu trvá týdny a v zimním období celé měsíce, což má opět vliv na provozní náklady a z toho  vypočtené stočné.